Dneska si dáme trochu pauzu od těhotenských záležitostí a napíšu tady o rozlučce se svobodou, kterou jsem - jakožto svědkyně nevěsty - organizovala s pomocí mých kamarádek minulou sobotu. Měli jsme se opravdu skvěle a nevěstě se rozlučka moc líbila, a tak jsem so řekla, že se s vámi podělím o to, jak celý den proběhl.
Už když mě poprvé napadlo, že bych rozlučku mohla udělat, musela jsem se prvně s ženichem a nevěstou poradit, jelikož jejich svatba bude malá (dohromady i s nimi nás bude jen 24!) a já jsem si nebyla jistá, jestli by o velkou rozlučku vůbec stáli. Když jsem ale zjistila, že proti této myšlence nic nemají, hned jsem se vrhla na přípravy.
Bylo mi jasné, že bych chtěla zorganizovat piknik. Mel a Michal (ženich a nevěsta) budou mít venkovní obřad i zahradní slavnost a oběma je jim příroda blízká. Společně s asi 7 děvčaty z našeho sboru jsme si proto rozdělily povinosti, vymyslely jsme nějaké rozlučkové hry, nakoupily jsme dekorace a napekly a připravily jsme kopu dobrého jídla!
Den se opravdu vydařil. I když jsem si myslela, že Mel tuší, že se rozlučka bude konat, jelikož ten samý den Paul pořádal rozlučku i Michalovi, byla velmi překvapená a neměla o ničem ani ponětí. Počasí nám nakonec také vyšlo. Trochu nám sice krapalo, ale seděly jsme pod stromy, takže nás to nijak neobtěžovalo a přeháňka byla brzy pryč. Zahrály jsme si hry, hodně jsme si povídaly, poslouchaly hudbu, udělaly jsme si svatební tetovačky, jedly jídlo a celé jsme to zakončily modlitbou.
Jsem strašně moc vděčná za Mel - její srdce a ochotu se učit a nechat se Pánem proměňovat. Sledovat její a Michalův vztah je ohromnou radostí, jelikož je zjevné, že jsou dobří kamarádi, kteří svoje základy životů staví na Ježíši. Cítím se velmi privilegovaně, že zrovna já a Paul budeme mít tu čest stát v tak výjimečný den po jejich boku a už se moc těšíme, až budeme moci sledovat, jak se jejich vztah vyvíjí v dalších letech! A já už se nemůžu dočkat na svatbu, která nás čeká už za necelé dva dny!
Žádné komentáře:
Okomentovat