Když jsem otevřela blogger, abych tady napsala , zjistila jsem, že poslední rozepsaný článek v konceptech je o mém druhém trimestru. V těhotenství s ELLIE. Heh. Od té doby už tedy uběhla pěkná doba, dokonce jsem od té doby byla už znovu těhotná a mám doma čtyřměsíčního Homera.
Je spousta věcí, které byt si tady ale ráda odložila, které bych si ráda zapamatovala, nebo tipy, které bych chtěla posunout dál, komukoliv, kdo by byl ochotný je číst. A tak jsem zase tady.
Včera jsem se zapovídala se sestrou a nějak se stočil rozhovor k prvním dnům života Johna Homera. A mě došlo, že opravdu chci si všechny své dojmy a vzpomínky někde zapsat. Mám doma knížku, kam se snažíme psát všechny vtipné a zajímavé věci, které naše děti udělají, nebo řeknou, kam taky píšu "můj porodní příběh". Ale je pravda, že ručně toho prostě nikdy nenapíšu tolik, kolik toho zvládnu napsat tady. A tak jsem zase zpátky a pokusím se tentokrát psát častěji.
Za měsíc taky jedem s dětmi na šest týdnů do Ameriky. Uf. Už jenom psát to mě naplŇuje všemožnými pocity. Hlavní je nadšení, že Paulova rodina a přátelé konečně budou moci poznat Ellie a Homieho, ale hned za tím je veliká nervozita. Z letu, z toho, že nebudeme mít dlouho nikde zázemí, z toho, jak to všechno zvládneme, ... List je dlouhý. ZároveŇ si ale myslím, že to bude užitečný zážitek už teĎ mám pocit, že jsem se toho hodně naučila a možná by se hodilo to sem postupně sepsat, pro ostatní cestovatele, ale taky pro nás, až pojedeme příště.
Take to jsou tak něj věci, které bych tu v následujících dnech a týdnech chtěla přidat. Uvidíme, jak dlouho mi to vydrží, hehe. Už jsem se naučila nikomu nic neslibovat v tomhle ohledu. Ani sobě.
